KAMENNÁ PODEZDÍVKA POD ZÁPRAŽÍ ...

Jak rozšířit zápraží? No přece postavit kamennou zídku, zasypat štěrkem, a zabetonovat...   A pak stejně zjistíte, že je to k ničemu... že na přírodu, je člověk krátký...



Jednou z věcí, které mě na mém chalupářském víkendovém běsnění baví, je relaxace na zápraží.
Podle názvu by se mohlo zdát, že jde o činnost zevlovací a nic nepřinášející...

Opak je však pravdou...

V jedné ruce hrnek s kafem, v druhé půllitr s natočenou chmelovou limčou, ve třetí Tuberyho tyčku, přiblblý úsměv, mozek fungující na 50% přibržděný Božkovským opárkem, který je neustále ovlivňován vnějšími impulsy.

Dneska už je to třetí auto, co kolem projelo...hele ptáček...a dva...zabučela kráva...kdo teď řeže na cirkulárce?...kam ten Přemek jde?...

A do téhle pohody najednou zprava přijde hurikán Danielka se slovy..."seš tu na tom zápraží roztaženej tak, že kolem tebe nemůžu ani projít"... a sobotní chvilku poezie Vám utne...
Návrat do reality bývá bolestný a právě z tohoto důvodu jsem začal řešit rozšíření svého meditačního prostoru, respektive našeho zápraží...

Původní stav před příchodem hurikánu...


Původní zápraží bylo vyskládáno z kamenů spojených hlínou, které původní majitelé srovnali betonem a které jsem právě z důvodu lepší průchodnosti hurikánu chtěl rozšířit a z pohledové strany opatřit kamennou podezdívkou.

Jednomístné zápraží...

Další věcí bylo také to, že pod rozšířením povedu hadici s vodou k  litinovému umyvadlu, které slouží k oplachování prázdných zapěněných půllitrů...

Proč umyvadlo?
Protože když se pije, ať je to s kulturou.

A proč hadicí?
Abych mohl před zimou samospádem vodu vypustit a nemusel se bát , že zmrzne a roztrhne se...
Začal jsem tím, že jsem vytvořil pásový základ budoucí podezdívky a betonový základ schodů. Teorie praví, že základ by měl být v nezámrzné hloubce 70 cm, v mém případě jsem šel pouze do hloubky 40 cm a základ důkladně svázal železem a ocelovým lanem.
Pásový základ...
Druhá půlka základu...

Funguje to taky...

Přes zimu jsem nechal základ vyzrát a vymrznout, (nepopraskal, ani ho mráz nenadzvedl) a příští rok jsem se mohl vrhnout na plánovanou podezdívku.
Zimní "odstávka"nebyla z důvodu, že by to tak být mělo, ale z důvodu toho že jsem měl spoustu jiné práce a na zápraží prostě nezbyl čas...

Před svým "hurikánem" jsem se schovával v mezičase třeba na budoucí pergole, nebo v podkroví, přírodním živlům po čtyřicítce se člověk ale stejně neschová...

Hned na jaře, když slezl sníh, vykvetly bledule, začali bzučet mouchy a smrdět krávy, jsem se vrhnul na podezdívku.

První řada, největší kameny...

Rozmíchal jsem  mastnější beton, (více cementu) pásový základ očistil a napenetroval a začal skládat kameny.

Kyblíček s vodou na očištění spár...

Kameny je důležité očistit, popř. omýt od hlíny, aby k nim beton dobře přilnul. Jako první řadu použít kameny větší, (přeci jen je to základ), mezery doskládávat kameny menšími.
Šíře podezdívky v mém případě byla cca 30 cm, vše se odvíjelo od kamene, který jsem použil.

Hotová půlka...


Nakropeno před zaschnutím...

Z pohledové strany jsem kámen skládal tak abych nevytvářel křížové spáry a aby se mi vazba líbila...
Nepohledovou stranu jsem "doházel" betonem, abych "zídku-podezdívku" zpevnil.

Mezera pro zásyp a hadici...

Kameny jsem spároval tak, že jsem do spár vtlačoval beton, který jsem po mírném zavadnutí uhladil hřbetem ruky a přejel vlhkou štětkou.
Vcelku se mi osvědčily gumové chirurgické rukavice, ve kterých na rozdíl od látkových máte větší cit v prstech, dají se lehce opláchnout a nemáte "zablemcaný" půllitr od betonu.
Po vyzdění obou půlek zápraží do plánované výšky, což byla práce pro jednoho člověka tak akorát na víkend, jsem zídky přikryl, kdyby náhodou pršelo...

Před deštěm...
A ono taky samozřejmě pršelo...

Prší totiž skoro vždy, když něco dělám... a nechal týden zatvrdnou a vyzrát.

Zásyp štěrkem...


Obě půlky...


Také...

Další víkend jsem protáhl hadici drenážním krkem, uložil na místo a mezeru mezi novou zídkou a stávajícím zápražím zasypal štěrkem.
Posledním krokem bylo dobetonování vzniklé mezery a tím jsem z původně metrového zápražíčka vytvořil 1,5 metrovou promenádu, kudy projde snad každý hurikán...

Zabetonováno...


Detail potravy pro ostrého psa...


To bylo v době kdy jsem měl ještě na Plzeň...


Zlý pes hlídající, ležící...

Do budoucna plánuji ještě celé zápraží srovnat a především vyspádovat směrem od domu.

Pokud Vás to tedy zajímá, zůstaňte na příjmu a nezavěšujte...


...Sobota, měsíc po rozšíření zápraží...

Kafe, pivo, Tuberyho tyčka... moucha... ptáček... druhé auto... zvedl se vítr... okolo zvolna prošel hurikán a ozvalo se...


"Tím sezením a věčným chlastáním tady, toho moc neuděláš..."


...Pravda...


...Příroda je někdy krutá...


I.P. RUMOV







Žádné komentáře:

Okomentovat