11. STAVBA AUTODRÁHY KROK ZA KROKEM, stavba vnitřního okruhu a podjezdu...

Diagnoza 11 - A poté přišly mračna, slota, boží hněv a blesky zakryly oblohu...                   Ani to však nezabránilo odborné firmě, která uplatila výběrové řízení na dostavbu, dokončit vnitřní okruh RUMORINGU... aneb přelez, přeskoč, ale nepodjížděj...



Po výmalbě oblohy šikmin Rumoringu a následném dobroušení a zalepení drážky, jsem velice usilovně začal přemýšlet, co s nevyužitým prostředkem celé autodráhy...

Bylo jasné, že tu chci mít oproti rallye trati mnohem klidnější okruh, kde bych mohl "týrat" své budoucí prototypy a formule, kterým by to mezi stromy a skalami zaprvé moc nesvědčilo, a zadruhé by to ani nevypadalo dobře.
Mým plánem bylo udělat překřížený okruh, kde by jednotlivé dráhy byly stejně dlouhé a především, ani jedna by nebyla zvýhodněná...

Takže jakási osmička, ale jaký tvar??


ASI TAKTO TO MĚLO VYPADAT...

Abych ulevil, již tak přetíženému mozku, naordinoval jsem si pivně-rumovou očistnou kůru a v mezičase se začal věnovat zakrytí již namalovaného pozadí.

Zakrýt to musím stejně, (při stříkání a malování terénu bych oblohu stoprocentně zacákal) a třeba mě při této vysoce odborné činnosti něco napadne...
Sehnal jsem si všude možně spousty starých novin, (byl to Blesk samozřejmě, v této republice se snad nic jiného nečte,) koupil dvě papírové maskovací pásky a dal se do zalepování.

FANTASTICKÁ PRÁCE, SPOUSTY NOVINEK...

I NOVIN...

Vyloženě zábavná práce, a jelikož Blesk fakt nečtu, dokonce i poučná...

Za to "maskovací" odpoledne, kdy jsem se při své práci neubránil čtení palcových titulků, jsem se dozvěděl spousty věcí.
Například to, jak velké přirození mají marťani, kdy že to bude konec světa, nebo třeba i to, že Elvis nejenom žije, ale nechal si operativně odstranit svou pověstnou bradavici a sexy mozek...


VLEVO ČLÁNEK O ELVISOVI...

Nebo to byl někdo jiný? No to už vážně nevím...

Ale zpátky k méně perverznějším věcem...

Po kompletním zalepením oblohy, přechodů obloha-terén a vyspání se z rumové léčebné kůry, jsem se opět začal věnovat stavbě vnitřního okruhu.

Díly jsem spojoval stejným způsobem jako zde při stavbě rallye okruhu, a k desce jsem je opět lepil tavným lepidlem.

Křížení dráhy jsem vyřešil ne nadjezdem, (vypadalo by to jako brejle u "Jižňáku") ale naopak podjezdem, který jsem sice nevymyslel já, (děkuji Tomáši,) ale který funguje a vypadá skvěle...

"Husákovo ticho" nejenom, že vyřešilo mimoúrovňové křížení tří drah, ale dalo okruhu i zajímavější vzhled.
Nemluvně o tom, že na sjezdu a výjezdu auto dosáhne vcelku rychlost a následná zatáčka spojená s šikanou je potom řidičskou výzvou.

Stavbu konstrukce podjezdu jsem začal vyříznutím obdélníkového otvoru o rozměru šíře dráhy + 8 centimetrů, který jsem opatřil podlahou a bočnicemi z osb desky.
Vzniklé mezery jsem vytmelil a do vzniklého "korýtka" přilepil plastové díly dráhy. Stoupání i klesání je dobré udělat pozvolné, dráhu samotnou není potom nutné tolik podkládat. 


DÍRA JAK...

PRO KORÝTKO...

Nájezdovou a výjezdovou hranu z "Husákova ticha"jsem rašplí zakulatil tak, jak to bylo jen možné.

HOTOVÉ KORÝTKO...

Každý milimetr pomůže, protože plastový díl není potom nutno ohýbat v takovém úhlu a na dráze nevznikne "schod".


BUDOUCÍ AUTOLUDVÍČEK...

Samotné ohýbaní není moc složité...

Stačí z "rubu" pilkou naříznout kraje, pomocí horkovzdušné pistole plast mírně! nahřát, přes hranu stolu díl pomalu a s citem ohýbat...
Ptáte se zda plast náhodou nepraskne?

Samozřejmě že praskne, a to vždy, kdy to nejméně potřebujete a čekáte.

O to více platí teorie, že je lepší zničit číňana za kačku, než carreru za padesát, ostatně to už tady bylo, přímo tady...

Když se mi asi napotřetí povedlo díl ohnout do mou požadovaného tvaru a přilepit na místo, zbývalo pouze okruh dopojit pomocí výhybek.


VÝHYBKY JAK NA HLAVNÍM NÁDRAŽÍ...

Výhybky jsem pokládal pouze "nasucho", (jelikož je chci dělat elektricky ovládané pomocí relátek) a vnitřní okruh Rumoringu byl připraven na první testovací jízdy...

Ostatně zde je úplně první historický záznam testovací jízdy...



I.P. RUMOV


1 komentář: