NEED FOR SPEED - THE RUN... všechno je jen o pocitech...

Závodní hra s příběhem...to zní stejně jako fantasy RPG střílečka, nebo first person strategie...a nebo taky jako úspěšný vládní boj s korupcí prostřednictvím parlamentní strany LIDEM...



Asi si říkáte tolik nesmyslů v jednom perexu nenajdete ani v Blesku...nesmysly nežerete, blbosti Vás nezajímají?
Čtete dál budu, se Vás snažit přesvědčit o tom že i nemožné může existovat...

Když vynechám politiku, což je podle mne vysorozpočtová strategie pro low charaktery a záporné hrdiny, na řadě je prvně zmíněná možnost.

A to je právě závodní hra s příběhem.

Na první pohled to vypadá dost divně, pokud se vám ale dostane do ruky poslední NFS, zjistíte že to možné je a že to ani tak šílené být nemusí...

Po nedávné veselé přeinstalaci celého počítače, (2 disky, 2 systémy, 3 dny práce) jsem řešil čím zahltím registry tohoto panenského stroječku a co krom World of tanks budu hrát...

Po dohraných COD, Falloutech, Stalkerech jsem zvolil něco z úplně jiného soudku a tím bylo právě NFS.

SLUNÍČKO VÁM DO KSICHTU BUDE SVÍTIT SKORO POŘÁD...

Poslední titul této série s podtitulem The run vydalo opět Electronic Arts před dvěma lety a jelikož už jsem ho jednou dohrál a zůstali po něm příjemné vzpomínky, chtěl jsem otestovat zda pocity přetrvaly a co doba se "speedama" udělala...

Hra jede na enginu Frostbyte, který můžete znát z hry Battlefield a který se mimo skvělé grafiky vyznačuje i tím, že dokáže renderovat obrovské lokace.
No a právě o ně v této hře jde...

Příběh, nebo zápletka chcete-li, spočívá v tom že kdesi na západním pobřeží Jack Rourke, potažmo Vy má problémy s mafií, probudí se ve svém plechovém miláčkovi v lisu na vrakovišti, a útěkem z něho rozehrává samotnou hru.

MLADÉ, RYCHLÉ, NEPERSPEKTIVNÍ.....JACK

Prostě zápletka jak z amerického seriálového pilota...

Hra je koncipována jako závod napříč Amerikou, která končí v New Yorku, kam dojede jako první kdo?
No Vy správně...

Příběh jsem stačil prozradit, jedeme dál...


Celé závodění se skládá z etap, každá v jiné lokaci, od Vegaských pouští, přes Skalisté hory, až po ulice New Yorku, ve kterých plníte vesměs stejné úkoly typu: nažeň čas, získej 10 pozic, pokoř a dostihni soupeře, které ačkoliv se pravidelně opakují nedělají hru stereotypní, ale zajímavou.

Nevím jestli je to různým prostředím, jízdními vlastnostmi, nebo tím že opakování je matkou moudrosti, ale funguje to.


Grafické provedení je zdařilé,okolní krajina vypadá uvěřitelně, výhradu bych měl pouze ke koliznímu modelu aut, ten je bohužel dětský.

BURNOUT prostě nečekejte...

Okamžiky které mě dostali?

Jízda v 300 kilometrové rychlosti, imitující spíše let malým letadlem, za podpory famózní hudby se skvělou houslovou linkou, nebo použití nitra, které Vás ve spojení s "oddalující" se kamerou zamáčkne do sedačky a vážně navodí pocit rychlosti.

A ta hudba...prostě skvělá...

Pokud chcete malou ochutnávku mrkněte na videa níže, která vás přesvědčí že The run za to vážně stojí.


Mé osobní hodnocení 8 z 10.

Plusy dávám za pocit při hraní, (který ani po dvou letech nevyprchal), grafické provedení (nádherná krajina) a především ten hudební motiv jak od apocalypticy...

Mínus zaslouženě patří koliznímu modelu, (jak slepené autíčko z Abc),doopravdy "debilním" klávesovým mezihrám, (jak vystřiženým z  her pro předškoláky) a hodně nakašírovanému a "přecoolovanému" příběhu...

Jelikož jsem už starší ročník výroby, podvozek i karoserii mám mírně korodovanou, místy i zrezlou, u her sázím především na pocity při hraní.


A ty mi NFS-The run přinesl vážně skvělé, proto vřele doporučuji. Zkuste ho i Vy a zjistíte že nekecám.

Protože všechno je stejně jen o pocitech...

I.P.RUMOV


video


video


video


video

Žádné komentáře:

Okomentovat