JAK VYROBIT SVĚTLO NAD KULEČNÍK...

Návod jak vyrobit, natřít, zavěsit a navíc si zasoutěžit... co víc by jste ještě chtěli?

To máte tak...

Člověk si usmyslí, že by chtěl kulečník...

a když kulečník má, nemá ho kam dát...

a musí si k tomu zrekonstruovat...

a zateplit podkroví, (o tom někdy příště)...

a když má i podkroví...

a kulečník na místě...

zjistí že potřebuje ještě světlo aby na ty kulatý nesmysly vůbec viděl...

Pokud bych parafrázoval jednu slavnou filmovou Wolfovu větu:

Máme tady jedno podkroví, plus jeden kulečník, mínus světlo nad něj...

Jak budeme problém řešit? Na výběr máme ze 3 variant.

1. Samotné světlo nad kulečník se dá koupit, ceny začínají od 2000 kč a pokud částku přepočítám na tekutý chléb, jednoznačně mi vychází lépe alternativa pivního mozolu a mírně rozostřeného zraku. Zamítnuto, neakceptovatelné...

2. Světlo si můžete též nechat vyrobit, přínos stejný jako varianta 1. tudíž opět zamítnuto... za cizí práci se pořád ještě platí....

3. Světlo si vyrobit sám, z běžného zářivkového tělesa, s minimálním nákladem a za ušetřený peníz si postupně tvarovat již zmíněný pivní mozol.

Jednoznačně nejvýhodnější a nejpříjemnější varianta. Pocit vlastní práce a vlastnoručně vyrobeného výrobku je možná více opíjející než samotný tekutý chléb...

V mém případě zvítězila samozřejmě varianta č.3 a po zakoupení stavebního a tělotvarovacího materiálu a sehnání zářivkového tělesa projekt dostal zelenou.

Začnu tedy zářivkou...

Ta moje byla darovaná, notně stará, (r.v.cca 1970) pamatující ještě plnění plánu na 125% a svazácké schůze. Ale jak se říká, darované zářivce na patice nekoukej, byl jsem rád že ji mám.

Po odstrojení od krytu mi zbyl pouze základový plech s popraskaným bílým lakem, který jsem kotoučem na vrtačce očistil od zbytků barvy v domnění, že se plech bude lesknou a více odrážet světlo.

Stalo se tak pouze částečně, protože soudruzi v NDR nepoužili moc kvalitní plech a stopy oxidace a příměsí v železe prostě zůstaly...

Po vyleštění plechu (v rámci možností), jsem vše stříkl lesklým lakem, aby plech dále nekorodoval, nebo nedej bože nereznul...

Původní startéry jsem samozřejmě nahradil novými, moderními, které stály asi tolik, jako celé těleso v době svého vzniku.

Pokrok prostě nezastavíš...

Obroušená, vyleštěná, nalakovaná...

Tolik samotná zářivka nyní ke slíbenému krytu...

Jako základ budoucího rámu jsem zvolil dva hranolky o rozměrech 3x3 cm a délce 126 cm, které jsem na vrchní straně seřízl pod úhlem 45 stupňů, který představoval budoucí "rozevření" bočních částí.

Budoucí rám...

Zátiší s metrem a košťátkem...

Oba hranoly jsem na koncích spojil zbytkem palubky, který jsem přišrouboval a přilepil.

Přišroubované boky...

Po zaschnutí lepidla jsem kraje palubky zařízl na stejný úhel jako hranoly, (ano, oněch zmíněných 45 stupňů).

Zaříznutí boku...

I druhého...

Tím vznikl základní rám, jehož vnitřní rozměry odpovídaly rozměrům zářivkového tělesa, tak aby těleso na rámu drželo a nepropadlo.
V tomto kroku je nutná improvizace, každé těleso má dle roku výroby jiný profil a rozměry. Předpokládám že stejný archaický kousek jako mě se vám asi sehnat nepovede...

Po zabroušení a začištění rámu jsem si připravil dva stejné kusy překližky o rozměrech 130x20 cm, které jsem k bokům rámu přilepil a přišrouboval.

Boční části krytu, překližka...

V tomto kroku se určitě hodí svorky a pokud neoplýváte trpělivostí, řekl bych že jsou nutností.

Přišroubování na místo...

Svorky se určitě hodí...

 Vruty jsem použil obyčejné "rychlo" do sádrokartonu, lepidlo disperzní na dřevo.

Tak mě opět napadá parafráze:
To nejsou vruty baby, to jsou rychlovruty...už víte?

Po zaschnutí lepidla jsem vyráběl boky budoucího krytu...

Úhel sklonu boku lze spočítat, nakreslit, vyříznout a zjistit že nesedí tak jak by měl...překližka se kroutí...oko je mírně rozostřené...a vůbec...
Já zvolil variantu přilož, obkresli, vyřízni, přišroubuj a přilep, která eliminuje případné nepřesnosti.

Obkreslení boku...

Vyříznutí boku...

Boky byly na světě, veškeré spoje jsem "projel" lepidlem a po důkladném zaschnutí přesahy zařízl a obrousil.

Prolepení lepidlem...

Hotovo slepeno...

Nedokonalosti a případné škvíry jsem zatmelil dřevotmelem a po závěrečném obroušení mi můj kryt začal cosi připomínat...

Dřevotmel...

Zatmeleno, zabroušeno...

Co mi připomíná, jsem zjistil až po natření černou barvou, (používal jsem černý polomatný SOKRATES) a při pohledu na víko od rakvičky jsem dostal skvělý nápad...

Polomatný nátěr 1 vrstva...

Rakvička ready for Badíček...

A to ten, že svému řediteli zeměkoule pošlu vtipnou MMS s fotem a textem...Podívej co jsem našemu Badíčkovi vyrobil...

(Na vysvětlenou: Badíček je náš pololovecký, velice ostrý, flekatý gaučák se kterým jsem na chalupě byl, který mě ostře hlídal a jehož rozměry jsem svým "krytem" naprosto přesně odhadl...snad jen ocas by se musel useknout...nožičky zalomit...

Velice ostrý, pololovecký, bojový pes....

Platit taxi Praha-chalupa-Praha, se mi však nechtělo a následného vyšetřování jsem se také trochu obával...prostě ho má ráda, no...


A to mi asociuje ještě jednu nápovědu:
Neboť můj hněv je hrozný a mé jméno je bůh...(kdo už teď vážně neví, ať vrátí školné...)

Ale zpět k rakvi, pardon krytu...
Černou barvu jsem přebrousil a natřel druhou finální vrstvu. Vše jsem zafixoval dvěma vrstvami polomatného laku.

Vrstva polomatného laku...

Tím byl vnější kabát hotov, zbývalo pouze natřít vnitřek bílým PRIMALEXEM.
Světlu je jedno, zda se odráží od disperzní nebo emailové barvy, mě vlastně taky, já stejně jinou neměl...

Nátěr vnitřku...

Hotovo...

Na úplný závěr zbývalo už pouze přišroubovat těleso na kryt, přidělat háčky na zavěšení a hlavičky šroubů opatřit krytkami.

Přišroubování tělesa na místo...

Háčky na zavěšení...

Na místě...

Jako krytky jsem použil ozdobné nýty, u kterých jsem ustřihnul špičky a přilepil na místo silikonem.

Ozdobné nýty...

Hotovo, pohled na vnitřek...

Světlo jsem zavěsil a tím vyřešil úvodní problém...

Už visí...

A svítí...

A pro ty, kteří stále netuší o jaký že film jsem se celý článek otíral, přidám soutěž a poslední nápovědu...
Kdo správně zodpoví název filmu a počet kolikrát jsem ho viděl, získá hodnotnou cenu v podobě otcových hodinek, které ten nebožák osm let nosil v ......

I.P. RUMOV